Největší sladkovodní ryby
Veslonos Čínský (Psephurus gladius)
- žije na řece Yangtze a je vyhlášen kriticky ohroženým druhem. V Evropě se veslonos chová na rybích farmách za účelem získávání kaviáru. Na první pohled nás na veslonosu upoutá jeho dlouhý nos. V přírodě dorůstá cca 2,5m s váhou až 100kg.
Arapaima velká (Arapaima gigas),
indiány nazývaná pirarucú nebo paiche, patří mezi největší sladkovodní ryby. Dorůstá délky až přes 3 metry a hmotnosti 200 kg. Žije ve vodách Amazonky, jejích přítoků, jako je Rio Madera a Rio Machado, obývá i stojaté vody, jezera, zaplavené oblasti, především mělké tůně chudé na kyslík. Díky tomu je tato ryba schopna dýchat atmosférický kyslík. V mělkých tůních kde tato ryba žije je velké množství piraní. Jako obranu si tato ryba vyvinula velmi velké, silné a zároveň ostré šupiny (ty největší jsou velké jako lidská dlaň). Zajímavosti je že tyto šupiny někteří amazonští indiáni používají jako pilník na nehty.
Vyza velká (Huso huso; rusky белуга- běluga)
je považována za největší sladkovodní rybu, což je zavádějící, protože není čistě sladkovodní rybou. Značnou část života tráví v brakických vodách a v jeho průběhu střídá sladkovodní a mořské prostředí. Proniká hluboko do řek, před postavením přehrady Železná vrata pronikala Dunajem až do jeho rakouské části a odtud Moravou až k Lanžhotu. Je to největší druh anadromní ryby z čeledi jeseterovitých (Acipenseridae), řádu jeseterů (Acipenseriformes). Vyzy rostou velmi pomalu a dožívají se až 120 let. Mohou přitom dosáhnout délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg, nejtěžší zaznamenaný jedinec měl 1571 kg. Běžně se loví jedinci o hmotnosti 100 až 200 kg. Loví se převážně pro jikry známé jako černý kaviár a také pro kůži, která se používá v koželužnictví. (Koželuh je řemeslník, který vydělává a zpracovává zvířecí kůže a vyrábí z nich měkkou pružnou useň, již pak dále zpracovávají)
Pangas velký (Pangasianodon gigas)
patří k největším sladkovodním rybám na světě: údajně dorůstá více než třímetrové délky, největší spolehlivě změřený exemplář měřil 270 centimetrů a vážil 293 kilogramů. Ryba má stříbrnou až šedou barvu, pětinu délky těla zaujímá hlava s neobvykle nízko posazenýma očima. Čelisti jsou bezzubé, typické sumčí vousy se vyskytují pouze u mladých jedinců. Je to bentopelagický druh, vyskytující se v hlubokém říčním korytě nebo v jezeře Tonlésap, odkud v období rozmnožování migruje na horní tok řeky. Je všežravý.
Sumec velký (Silurus glanis; C. Linné, 1758)
z čeledi sumcovitých je vedle jeseterovitých ryb největší sladkovodní rybou v Evropě. Sumec je sportovními rybáři velice vyhledávanou, byť obtížně ulovitelnou rybou, u které je nejmenší lovná míra stanovena zákonem. Je to převážně noční dravec. V poslední době se stal předmětem akvakulturního chovu v celé řadě států . Má velký invazní potenciál.
Bagarius yarrelli-česky též Sisora Yarrellova,
přezdívaná také ďáblův sumec je velká sladkovodní ryba žijící v řekách jižní a jihovýchodní Asie. Je vzdáleně podobná sumci, má protáhlé tělo s plochou hlavou, ústa jsou spodní, v jejich okolí má čtyři páry vousů. Ocasní ploutev je hluboce vykrojená, s horním lalokem protáhlým do dlouhého tenkého výběžku. Průměrně dorůstá délky 2 m. Je zbarvená zelenavě, olivově zeleně, tříslově nebo hnědě, na těle má tři příčné tmavě pigmentované pruhy, ocasní ploutev je žlutošedá. Na prsních a břišních ploutvích jsou černé puntíky, řitní ploutev na sobě má široký černý pruh. Žije v říčních tůních s kamenitým dnem, i v rychle tekoucí vodě a v peřejích. Vyskytuje se v řece Ganze a jejích přítocích, v řece Menam-Čao-Praja a Mekongu, pravděpodobně také v řece Pattani v Thajsku. Je dravá, živí se rybami, obojživelníky i korýši, údajně požírá i kusy lidských těl, jež v rámci pohřebních tradic vhazují Indové do řeky. V Indii je opředený mnoha mýty a legendami, podle nichž byly zaznamenány i útoky na lidi. O způsobu života či rozmnožování Sisory není příliš známo.